Dne 25. ledna jsme navštívili FBMI ČVUT na Kladně, kde jsme se jako podobor Lékařské přístroje seznámili s několika měřicími přístroji a s jejich použitím. Do Kladna jsme dorazili krátce před osmou hodinou ranní, kde jsme posnídali, a poté, jsme se společně s průvodkyní vydali na exkurzi.
Nejprve jsme se, zastavili v učebně pro práci s lékařskými počítačovými programy, kde nás MUDr. Nováková seznámila s programem NIS Akord. Vysvětlili jsme si tak, jak se v elektronické podobě např. zavádí karta pacienta nebo píše žádanka, či zdravotní posudek k držení řidičského oprávnění. Viděli jsme také podpůrné aplikace a jejich vzájemnou spolupráci.
Další zastávkou byla laboratoř oftalmologie, což je oční lékařství. Zde nás další paní doktorka uvedla do problematiky jednotlivých odvětví a poté nám v praxi ukázala nejrůznější oční čočky a diagnostické přístroje. Na obrázku níže vidíme vyšetření zrakové ostrosti, kdy zkoumaný subjekt rozpoznává nejčastěji písmena na tzv. optotypech, kde se mu tato písmena zobrazují v různých velikostech. Paní doktorka byla velmi příjemná a s úsměvem odpovídala na naše dotazy.
Dále jsme se přesunuli k vyšetření mozkové aktivity pomocí elektrických signálů, které mozek produkuje (EEG neboli elektroencefalogram). Zde nám přednášející rovněž přiblížil, o co vlastně jde a pak přešel na názornou ukázku na jednom z nás, jak vidíme na obrázku. Dozvěděli jsme se například, že elektrody jsou realizovány systémem 10-20, což znamená, že jestliže máme 10 elektrod, tak základní dvě jsou umístěny nad čelem a v zadní části lebky (10% vzdálenosti) a zbylé čtyři elektrody jsou po 20% rozmístěné přesně mezi těmi základními.
Poslední zastávkou byla moderně vybavená laboratoř spirometrie, kde jsme zjistili, jakým způsobem v praxi probíhá vyšetření objemové kapacity plic. Toto vyšetření bylo velmi zajímavé, a proto si jej vyzkoušeli téměř všichni. Spirometrií lékaři zjišťují funkci našich plic, tedy jak dobře jsou plíce schopné nádechu a výdechu. Spirometr je přístroj, který zakreslí dýchání jako graf závislosti objemu plic na čase, který vidíme na přiloženém obrázku. Zjistili jsme, že nejde tímto vyšetřením zjistit celková kapacita plic, protože v plicích stále zůstává vzduch i po maximálním vydechnutí, k stanovení tohoto údaje (tzv. reziduálního objemu) bychom museli absolvovat např. celotělovou pletysmografii.
Exkurze se mi líbila a těším se na další, která proběhne 1. února.
Lukáš Vrzáň a Jan Dědina, E4.A
