úterý 15. prosince 2015

Adventní zájezd Linz 2015

V pátek 4. prosince jsme se vypravili na zájezd na vánoční trhy do rakouského městečka Linec neboli Linz. Sraz u autobusu jsme měli ráno již v 6:15 tak, abychom mohli v 6:30 vyrazit. To se podařilo. Téměř všichni jsme k autobusu dorazili včas. Projeli jsme poloprázdnou ranní Prahou a vydali se nejprve po dálnici D1 až ke sjezdu na Benešov – České Budějovice – Linz. Tudy také vedla naše trasa. Chvílemi po silnici první třídy, chvílemi po dálnici jsme dorazili až na hranice s Rakouskem, kde jsme měli půl hodiny přestávku na občerstvení nebo toaletu. Celá cesta byla doprovázena dějepisným výkladem profesorky Hádkové a do Linze jsme dorazili někdy kolem desáté hodiny dopoledne.

Měli jsme nejprve společnou procházku starým městem, kdy jsme navštívili kostel a zámek. Poté jsme přešli přes starý most (Niebelungenbrücke) přes řeku Dunaj (Donau) a došli jsme k našemu hlavnímu cíli, Museu Ars Electronica. V tomto zajímavém muzeu, které spojuje vědu, umění a společnost, nás čekalo spousta zajímavých věcí. Většina z nich byla interaktivní a mohli jsme si je vyzkoušet na vlastní kůži. Třeba obrazovku, která nám virtuálně křivila prsty, telefon v podobě elektronické panenky vyjadřující emoce a spoustu dalšího. Mě osobně nejvíce zaujaly 3D tiskárny, protože se jim také věnuji, i když zdaleka ne v takovém měřítku, v jakém byly vystaveny ty v Linzi. Celá prohlídka byla zakončena projekcí v obrovském rozlišení 8K, což je pro představu osmkrát jemnější rozlišení než většina dnešních monitorů a televizí.

Po této prohlídce jsme dostali rozchod s tím, že se máme nejpozději v 17:00 dostat k autobusu, abychom do Prahy dojeli v nějakém rozumném čase. Jakožto fanoušek dopravy jsem přemluvil dva spolužáky, Dana a Vojtu, aby se se mnou projeli tramvají. Samozřejmě že jsme si koupili jízdenky. I to je pro „šotouše“ skvělý suvenýr. Potkali jsme zbytek naší třídní skupinky a společně jsme si dali oběd v McDonaldu. Zde se stala taková nemilá příhoda spolužákovi Jurovi, který dostal v objednaném BigMacu pouze jeden plátek masa místo dvou. Naštěstí milý personál mu bez připomínek zmíněný burger vyměnil za nový. Poté jsme se opět rozdělili na několik menších skupin a po čase jsme se různě potkávali a zase rozdělovali. Prošli jsme si vánoční trhy, staré město a několik obchodů v nákupních centrech v okolí. Dorazili jsme k autobusu zhruba v 16:45 a už jsme byli jedni z posledních, na koho se čekalo. Vyráželi jsme přesně v 17:00. Náš řidič pan Krištůfek je skvělý, a tak jsme měli možnost vystoupit na Opatově, ve Strašnicích nebo u školy. Protože bydlím na Chodově, využil jsem hned první možnost. Celkově bych zájezd zhodnotil velmi pozitivně, bylo to fajn zpestření prosincových školních dnů.

Celá fotogalerie je k dispozici na našem Facebooku.

Dominik Kadera, L2.D

úterý 8. prosince 2015

Příběhy bezpráví – Měsíc filmu: Okupace 1968

V pátek 27. listopadu 2015 se v učebně 035 konala beseda na téma okupaci Československa roku 1968 vojsky Varšavské smlouvy. Naši školu tentokrát poctil návštěvou doktor Prokop Tomek, který k nám zavítal z Vojenského historického ústavu.

Beseda byla zahájena třemi krátkými dokumenty. Tyto snímky znázorňovaly rok 1968 jako nelítostnou okupaci agresora, a nikoliv bratrskou pomoc Sovětského svazu, jak naše rodiče učili ve školách.  Na letišti v Ruzyni přistávaly letouny Varšavské smlouvy, do centra Prahy každou minutu přijížděly desítky tanků a transportérů. Sovětští vojáci mnohdy nevěděli, kde se vůbec nachází, a často stříleli nevědomky do svých řad. Od Čechů se jim však pomoc nedostala, většina Čechů s okupací nesouhlasila a nespokojení občané dávali svůj nesouhlas najevo. Stavěli barikády, tankům typu T-55 ničili přídavné nádrže. Studenti vysokých škol vyhlásili stávku, aby podpořili studentské desatero. Toto desatero zahrnovalo především zrušení cenzury a podporu svobody tisku.

Po zhlédnutí dokumentů se ke slovu dostal Pan Prokop Tomek, který nám vyprávěl zajímavé poznatky z doby okupace i po ní. Vojáci byli zmatení, vyčerpaní, hladoví a často i později žádali o pomoc Čechy, kteří od nich kupovali naftu za směšné částky.

Beseda se i přes malý technický problém vydařila. Dokumenty o okupaci a informace od Pana Tomka nám přinesly mnoho nových poznatků.

Jiří Stárek, I2.C

čtvrtek 3. prosince 2015

Exkurze studentů 4. ročníku oboru elektrotechnika, zaměření lékařské přístroje do FN Motol

V úterý 24. listopadu nás po náročné písemce z matematiky čekala ještě dlouhá cesta do FN Motol. Při cestě metrem jsme si od školy odpočinuli a někteří z nás stačili i obdivovat nebo kritizovat nové stanice.

Prvním stanovištěm v motolské nemocnici byla plicní klinika. Zde jsme se rozdělili do dvou skupin. Postupně se každá skupina vystřídala ve dvou ordinacích, kde nám byla názorně vysvětlena problematika některých vyšetření plic. Dobrovolníci si mohli na vlastní kůži vyzkoušet foukání do spirometru, FeNO vyšetření (vyšetření oxidu dusnatého k odhalení astmatu) a také celotělovou pletysmografii v uzavřené komoře. Každý dobrovolník dostal svůj náustek, aby bylo měření hygienické. Zjistili jsme, že správné dýchání do přístrojů není zas taková legrace a že je to poměrně náročné, obzvlášť, když vás sledují oči škodolibých spolužáků. Také jsme si uvědomili, že je velice důležité, aby lékař nebo sestra správně vysvětlili pacientovi, co a jak má dělat a také aby pacient s lékařem spolupracoval. Pokud se tak nestane, mohou být výsledky měření zkreslené. Dozvěděli jsme se, jak se interpretují výsledky měření, co všechno se dá zjistit z grafů.  Skrytí kuřáci byli konečně prozrazeni! Naše skupina poté mohla sledovat vyšetření u skutečného pacienta.


Dalším stanovištěm byl ústav klinické biochemie. Všichni jsme si museli obléknout bílé pláště a pod vedením pana inženýra Sedláčka jsme začali pronikat do tajů tohoto oddělení.

Nejprve jsme navštívili místnost, kde se provádí měření atomovou absorpční spektrofotometrií. Měření se používá pro stanovení více než 60 prvků. Vychází z poznatku, že prvky lze stanovit na základě pohlcování záření (vysílaného výbojkou) takové vlnové délky, kterou samy emitují.  Pro každý prvek se použije jiná výbojka.

Dále nám byla předvedena kapalinová chromatografie. Je to metoda, která se používá k dělení složek různých směsí mezi pohyblivou a nepohyblivou fázi, které se odlišují nějakou fyzikální nebo chemickou vlastností. Některé části vzorku se pohybují rychleji, jiné pomalejí, tím nastává jejich dělení. Vysokoúčinná

kapalinová chromatografie (HPLC) má takřka stoprocentní přesnost. Metoda se používá například při stanovení léků a jejich účinných složek.


Měli jsme možnost vidět různé typy analyzátorů.  Byl to například analyzátor ABR – acidobazické rovnováhy, který umí změřit hodnoty pCO2, pO2, pH a jiné parametry metabolismu, analyzátory Centaur, Immage, Architect, Cobas, Integra atd. Také jsme si prohlédli biochemický analyzátor ADVIA 1800, což je automatický systém - robot se špičkovým výkonem, který je schopen provést až 1800 testů za hodinu, je rychlý a přesný. Měli jsme možnost jej vidět i při práci.

Nejzajímavější laboratoří byla ta, ve které se vyšetřuje moč. Mohli jsme na vlastní oči sledovat, jak robotická pipeta nabírá vzorek moče, nanáší jej na diagnostické proužky a přístroj vzniklou barevnou změnu na proužku automaticky vyhodnocuje. Automatizovaný systém IRIS provádí nejen základní chemickou analýzu moče, ale i močového sedimentu. Stanovuje také barvu a zákal, a proto ve většině případů již není potřeba provádět podrobné mikroskopování vzorku laborantem. Přístroj je schopen zobrazovat snímky částic obsažených ve vzorku moče, automaticky je klasifikovat do tříd a určovat jejich množství. Na monitoru jsme mohli sledovat obrazy jednotlivých částic – erytrocyty, leukocyty, epitele, krystaly, kvasinky, ale nejvíc nás samozřejmě zaujaly spermie.

Exkurzi jsme zakončili třešničkou na dortu – a to pravou, nefalšovanou nemocniční dílnou, kde se opravují přístroje po záruce – a kde už  je vlastně jedno, zda se oprava povede či ne.


Postřehy studentů E4.A a pedagogů J. Fukátka, R. Marka a S. Vavroušové

We have been to English performance…

Today in 2nd of December we have been to English performance at Forever Young. This have been in DDM - Úlita at part of Prague, Žižkov. This performance was done by the book the Orlando, written by a famous writer Virginia Wolf.

Adeline Virgina Wolf was a major English novelist, literary critic, essayist, editor, philosopher and feminist. Some of her works are part of the teaching of modernism. Adeline Virginia Stephen was born in London. This book was written in 1928.

The story begins during the reign of Queen Elizabeth I, when the main character, Orlando, still young.

Orlando was skating with his friends on a frozen river, where he met a young Russian Sasha. There he fell in love. Since that time, Orlando began to pursue poetry and wrote a diary. In another part Orladno fled to Turkey and then slept for three days and transformed into a woman. As a woman, she sailed on a boat with a captain. Sailed away to England. As a woman in London hosted meeting with her friend showed where things are old than her. But in this time she lived. Never grow old.

In my opinion, the performance of these amateur actors was amazing. Their British accent, added energy and the emphasis on the going place of. Even though it played no known actors, I liked it.

Dominik Kolek, I4.C


Today we have been to DDM Ulita to witness the English performance called “Forever Young”. It was a modified version of the Orlando play written by Virginia Woolf, who was an English feminist writer and lived on the split of nineteenth and twentieth century. It was about a man called Orlando Desmond, who has cheated the time by having his life candle switched for a bigger one, which made him practically immortal. Later, during his escape from Istanbul, where he has spent 300 years as an English ambassador, he has witnessed a man die and he morphed into a women. Subsequent plot was about male female relationships, women rights and similar. The play was very loud and boring in places, but under our circumstances, a worthwhile waste of time.

Jan Kelin, I4.C

Today, we have been to English perfomance called „Forever young.“ It was based on the fictional novel „Orlando“ written by English writer Virginia Woolf. The plot was telling us a story about young nobleman Orlando, who is commanded by Queen Elizabeth I to stay forever young. Miraculously, he does just that. The story follows him as he moves through several centuries of British history, experiencing a variety of lives and relationships along the way, and even changing sex. I liked the actors and their acting, it was really enjoyable to watch. I liked the used music as well. Their English was very good and I understood every word they said. It was very good performance overall.

Lukáš Cimr, I4.C