pondělí 7. října 2013

Adaptační kurz 2013

Ve středu ráno jsme jeli na třídenní adaptační kurz do Zbraslavic u Kutné Hory. Tohoto kurzu se zúčastnily všechny první ročníky z Úžlabiny. V devět hodin byl sraz u školy, okolo půl desáté jsme nasedli do dvou autobusů a odjeli jsme. Spousta studentů se seznámila již v autobusu.

Když jsme dojeli na místo, byli jsme rozděleni do několika pokojů. Asi o patnáct minut později jsme se venku sešli, abychom se dozvěděli, co nás na adaptačním kurzu čeká, za kým máme jít, pokud máme nějaký problém, co můžeme a nemůžeme dělat atd. Každé třídě byl přidělen jeden instruktor, ten náš se jmenoval Martin. Po této schůzce šla každá třída se svým instruktorem.

Naše třída jako první hrála několik her na rozpohybování. Poté jsme hráli seznamovací hru, ve které šlo především o zapamatování si jmen ostatních spolužáků. Dále následovala spousta jiných her, například „had“. V této hře šlo především o týmovou spolupráci.

Okolo šesté hodiny jsme šli na večeři.  Poté jsme hráli několik dalších her. Když se setmělo, založili jsme táborák a každý si mohl u ohně opéct špekáček. Večerka byla v deset hodin.

Další den jsme hned po snídani hráli několik dalších her. Jedna z nich se jmenovala „štronzo“, je velmi podobná hře „na babu“. Dále jsme zkoušeli několik her na důvěru. Například tu, ve které jsme se ve dvojicích procházeli v lese. Jeden z dvojice měl zavázané oči šátkem, druhý ho měl navigovat, aby např. nenarazil do stromu.

Po obědě nás čekala stavba voru. Když jsme vor postavili, měli jsme s ním přeplout rybník tam a zpět. Poté následovala další týmová hra. Mezi dvěma stromy byla spletena pavučina z provázku. Úkolem bylo protáhnout všechny žáky z jedné strany pavučiny na druhou. Po večeři jsme hráli seznamovací hru, ve které jsme se dozvěděli něco víc o spolužácích, např. jaké mají záliby, jaké dělají sporty atd.

Jedna z posledních her, které jsme hráli v den odjezdu, byla stavba padáku. Byli jsme rozděleni do několika skupin, každá skupina dostala vajíčko a nějaký stavební materiál. Úkolem bylo sestavit co nejlepší padák, aby se vajíčko při přistání nepoškodilo.

Po obědě jsme si zabalili věci, uklidili pokoje a připravili se k odjezdu. Odjížděli jsme ze Zbraslavic okolo půl druhé, u školy jsme byli kolem třetí hodiny odpoledne.

Martin Šlégr, L1.D (školní rok 2013/2014)

Žádné komentáře:

Okomentovat