čtvrtek 30. června 2016

Týden vědy 2016

Neděle: Časné nedělní vstávání na devátou hodinu nám dalo velmi zabrat, jelikož nikdo z nás není ranní ptáče. Nám se to podařilo a spolu s Michalem Zeleným a Markem Tomčiakem jsme se vydali směrem na Staroměstskou, poblíž které se nachází Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Po úvodních registracích jsme usedli do velké auly, kde nám profesor Svoboda přednesl uvítací prezentaci, po níž jsme se vydali na oběd. Na hlavní část dne se teprve mělo dostat – byla jím přednáška o termojaderné fúzi. Nejprve jsme se sešli s Markem v aule, kde si Marek neváhal prostřít stolek a najíst se. V duchu jsme se smáli Michalovi, že přijde pozdě na přednášku, ale kdo se směje naposled… Zjistili jsme, že sedíme ve špatné aule a tak jsme museli rychle přeběhnout do auly správné, kde Michal již seděl. Přednáška se nám velmi líbila, během hodiny a půl jsme se dozvěděli v kostce vše o fúzi, jejím využití a její budoucnosti. Večer se ještě pořádala menší zábavná aktivita, té jsme se však z důvodu únavy neúčastnili.

Pondělí: V 9:30 jsme čekali na chodbě s Michalem a spolu s dalšími dvěma dívkami, které s námi měly pracovat na projektu, na našeho „supervizora“, jímž byl cizinec Aurel Gabris. Jak už jsme pochopili z mailu, náš projekt měl být veden celý v angličtině, jelikož profesor česky neumí. Usedli jsme do menší třídy a začali jsme se seznamovat s kvantovou fyzikou, pravděpodobnostmi a Bellovými rovnicemi. Byla to nesmírně zajímavá, zábavná a hlavu lámající zkušenost. V 16:15 jsme skončili a přesunuli se do auly na přednášku o umění vědy. Toto téma nás neoslovilo. Večer jsme se rozešli a připravovali jsme se na zítřek.

Úterý: Stejný sraz, stejné místo. My 4 projektanti (naše dvě nové kamarádky a já s Michalem) jsme se sešli na chodbě. Měli jsme začít dělat prezentace a příspěvky do sborníku ohledně našeho tématu/projektu. Bohužel jsme nemohli najít žádnou třídu a tak jsme museli jít do „S.O.S“ třídy, která byla na chodbě, ale stoly, židle a Smart tabuli měla. Celé dopoledne jsme trávili prací na prezentaci projektu, poté následoval oběd. S Michalem jsme si potřebovali dát pauzu, tak jsme šli ke mně domů. Po cestě zpátky byl Michal tak pracovitý, že pracoval i v MHD. Po jídle jsme opět vrátili k dopolední činnosti a koncem páté hodiny jsme konečně prezentaci a příspěvek do sborníku nahráli na předem daný web a šli jsme s oddychem domů. Bylo to velmi náročné a nervy drásající odpoledne.

Středa: Středeční dopoledne bylo nejméně zábavné a to z toho důvodu, že jsme museli absolvovat pokračování přednášky o umění vědy. Kluci své opovržení dali najevo. Náladu nám zlepšil výborný oběd, po kterém jsme měli dlouhou pauzu. Když nadešla druhá hodina, sešli jsme se na Masarykově nádraží a čekali jsme na vlak, který nás měl odvézt do ústavu ÚJV Řež. V ústavu jsme viděli menší reaktor, různé technické vymoženosti a prohlédli jsme si stavbu dalšího areálu, ve kterém jsme si mohli vyzkoušet ovládat robotické paže. Po exkurzi jsme se vrátili do Prahy a rozešli jsme se.


Nemohli jsme si s Michalem odpustit „selfie“ na lešení na stavbě:


Čtvrtek: V tento den započala již od rána druhá nejhlavnější část Týdne vědy a tím byla prezentace studentských miniprojektů. Na nás se dostala řada až ve čtyři odpoledne. Prezentaci jsme, dle mého názoru, zvládli na jedničku s odřenýma ušima a měli jsme to za sebou i přes původní starosti týmu (tréma a tak podobně). Večer od 18:00 se pořádal herní zábavní večer nazvaný Kasino, kde jsme mohli hrát různé hazardní hry (ovšem o falešné peníze). Původně jsme se nechtěli večera účastnit, jelikož jsme byli zase unavení, ale připomínka kolem procházejícího profesora na to, že tam bude jídlo zdarma, nás velmi rychle přesvědčila o nutnosti naší přítomnosti na této akci a tak jsme se tam vydali. Nakonec vše dopadlo dobře, výborně jsme se bavili a jídlo bylo excelentní.

Pátek: V pátek se ještě prezentovaly zbylé projekty a poté následovalo vyhlášení cen z pondělní akce a závěr s rozloučením, který byl velmi krátký. Týden vědy jsem si užil, témata, které mě nalákala, mě nezklamala a leccos jsem se naučil. Přednášky o umění vědy mě, přiznám se, nebavily, téma bylo nezajímavé. Osobně celou zkušenost hodnotím pozitivně a myslím, že mluvím i za kluky, když řeknu, že to byla zábavná a zajímavá zkušenost.

Vojtěch Böhm, L2.D